Ochrana přirozených práv ve světle občanského zákoníku (a některých aktuálních kauz)

decorative line

9. květen 2017

Ustanovení § 19 občanského zákoníku („OZ“) přebralo z § 16 rakouského obecného občanského zákoníku (ABGB) jednu ze základních zásad moderní demokratické společnosti spočívající v přiznání vrozených, samotným rozumem a citem poznatelných přirozených práv každému člověku. Úprava výkonu a ochrany nezadatelných přirozených práv se nachází především v § 81 a násl. OZ, které se věnují osobnostním právům člověka.####

\

Zákoník zde poskytuje demonstrativní výčet ochraňovaných hodnot a vychází z přirozenoprávní koncepce ochrany osobnosti, která se v právní teorii a praxi uplatňovala již podle předchozí právní úpravy.[1] Vzhledem k obecné akceptaci těchto závěrů po sametové revoluci (zejména přijetím Listiny základních práv a svobod a přijetím bezpočtu mezinárodních lidskoprávních dokumentů) nepřináší OZ v tomto ohledu žádnou signifikantní změnu.

\

V tomto ohledu je tedy garantováno, že kdokoli, kdekoli a kdykoli se musí zdržet jakéhokoli zásahu do příslušného přirozeného práva, který by nebyl po právu. Nositel tohoto práva přitom disponuje oprávněním bránit toto své právo, stejně jako svou osobnost a veškeré hodnoty, které osobnost tvoří.[2] OZ však jednotlivé hodnoty požívající této ochrany nedefinuje. To je vzhledem k jejich relativní neurčitosti („důstojnost“, „soukromí“ či „vážnost“) logické, posouzení obsahu těchto hodnot a závažnosti zásahu do nich tak bude vždy záviset na konkrétních okolnostech, popř. úvaze soudu. Slovy Nejvyššího soudu musí jít „o takovou újmu na osobnosti fyzické osoby, kterou je objektivně třeba posuzovat vzhledem ke konkrétní situaci, za které k neoprávněnému došlo […] jakož i s přihlédnutím k osobě postižené fyzické osoby - zejména např. k jejímu věku, jejímu postavení, apod. […] Je tak třeba především ověřit, zda postižení, intenzita, rozsah, trvání, resp. veřejný ohlas nepříznivého následku spočívajícího ve snížení lidské důstojnosti a vážnosti fyzické osoby ve společnosti, jsou závažné.“[3]

\

Například důstojnost (jako jedna z nejvyšších a zároveň relativně nejvágnějších chráněných hodnot), vzhledem k tomu, že přísluší jako přirozené právo všem lidem (bez ohledu na jejich skutečné postavení ve společnosti), spočívá obecně v respektování a zachovávání základní úcty k člověku. To vede k zákazu působení jakýchkoli psychických i fyzických útrap, které by narušovaly integritu dotyčné osoby, mj. i zákaz diskriminace. Pro zásah do důstojnosti jedince postačuje, aby bylo jednání způsobilé snížit jeho důstojnost či ohrozit jeho postavení, resp. uplatnění ve společnosti.[4]

\

Právní úprava stojí na zásadě, že zásah do osobnosti člověka a jeho přirozených práv je zásahem do nejvlastnější, nejniternější a nejintimnější sféry lidské osoby, který je dotčenou fyzickou osobou velmi často pociťován se značně nepříznivou intenzitou, a je tudíž nepochybně věcí právního řádu této osobnostní sféře poskytovat náležitou právní ochranu. „Z tohoto pohledu proto také občanský zákoník právo na ochranu osobnosti fyzické osoby upravuje jako jednotné právo, jehož úkolem je v občanskoprávní oblasti zabezpečit respektování osobnosti fyzické osoby a její všestranný svobodný rozvoj.“[5]

\

Pro účely ochrany osobnosti je třeba zároveň zohlednit i koncepci náhrady újmy způsobené zásahem do přirozených práv. Podle § 2956 OZ je škůdce povinen odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona. Způsob a výše tohoto přiměřeného zadostiučinění musí být dle § 2957 OZ určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné (úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti). Zůstává otázkou, zda je tato úprava v kontextu ochrany osobnosti člověka a jeho přirozených práv dostatečná. Stále totiž chybí jasné ustanovení, které by se zabývalo trestem, jenž bude vycházet ze zisku škůdce, který mu přibyl v důsledku narušení přirozeného práva. „Takovýto zisk, byť ne vždy lehce určitelný nebo přepočitatelný na peníze, ale vždy k tíži škůdce, by měl vždy připadnout poškozenému.“[6]

\

Při uplatnění nároku na náhradu újmy pro zásah do přirozeného práva je přitom vždy třeba dbát na to, že „z požadavku náležitého vylíčení skutkového děje vyplývá nezbytnost, aby z takového návrhu bylo zřejmé jakým skutkem došlo k zásahu do práv na ochranu osobnosti žalobce a současně též to, které z dílčích složek (resp. kterých dílčích složek) osobnosti žalobce se tento zásah týkal.“[7] Zároveň je třeba náležitě zdůvodnit nárok na odškodnění pro každé dotčené právo zvlášť: „Otázku případného dotčení jednotlivých dílčích práv v rámci práva na ochranu osobnosti […] je třeba u každého z takovýchto práv posuzovat samostatně [...] Porušení práva na podobu (nebo třeba též práva k podobizně), případně práva na jméno, apod., je nutno odlišit od práva na čest, důstojnost, resp. vážnost fyzické osoby.“
Ve světle výše uvedených úvah o ochraně přirozených práv a s tím souvisejících kompenzačních mechanismech je třeba hodnotit v praxi i nedávné kauzy, které s sebou přináší právě zásah do důstojnosti, vážnosti, cti a osobnosti člověka celkově.

\

V roce 2013 například českou veřejností rezonovala kauza potravin obsahujících koňské maso místo hovězího. Ačkoliv Státní zemědělská a potravinářská inspekce potvrdila, že koňské maso není pro konzumenty škodlivé, došlo zde k oklamání spotřebitelů. Pokud na etiketě chybí informace o tom, že výrobek obsahuje koninu, výrobce i prodejce porušují závazné potravinářské normy a došlo ke klamání spotřebitele. Ten se tak může domáhat i odškodnění za způsobenou nemajetkovou újmu dle § 2956 OZ. Pravděpodobně i vzhledem (alespoň na první pohled) k relativně bagatelnímu charakteru újmy (nízká cena předmětných potravin) způsobené spotřebitelům výrobci a prodejci závadných potravin však k žádným žalobám spotřebitelů v této kauze v ČR nedošlo. Přitom však rozhodně nelze vyloučit, že by vzhledem k pravděpodobně úmyslnému a lstivému jednání, kterým došlo k oklamání zákazníků, eventuální žaloby spotřebitelů byly úspěšné.

\

Tzv. kauza „Dieselgate“ týkající se podvodu koncernu Volkswagen ohledně obcházení emisních norem díky skrytému podvodnému ilegálnímu softwaru[8] v dieselových motorech některých vozidel koncernu však může mít důsledky podstatně dalekosáhlejší. I zde výrobce ujišťuje, že dotčená vozidla jako taková jsou pojízdná a v dopravním provozu bezpečná. Zásah do přirozených práv v podobě důstojnosti, cti, ale i zdraví nebo práva na život v příznivém životním prostředí tu však existuje, přičemž ve srovnání s kauzou výše dokonce výrazně větší. Skandál se týká cca 11 milionů aut po celém světě (z toho více než 160 000 vozidel v ČR), přičemž úmyslným jednáním koncernu (jeho nejvyšší vedení se k úmyslnému jednání dokonce i přiznalo), potažmo s použitím lsti (viz § 2957 OZ) došlo k hrubému zneužití nevědomosti a důvěry všech majitelů dotčených vozidel, kteří jsou v otázce nastavení motoru odkázáni na výrobce vozidla. Jinak řečeno, koncern Volkswagen po dobu 6 let zcela opovrhoval svými zákazníky a fakticky je tímto i ponížil. Tento pocit oklamání je navíc ještě zvýrazněn následnými vyjádřeními koncernu, který odmítá finanční kompenzaci pro evropské zákazníky, zatímco v USA na odškodnění vyčleňuje miliardy dolarů.[9] Nerovný přístup tak ještě více podlamuje důstojnost dotčených osob a může být uvažován jako jedna z dalších okolností hodná zvláštního zřetele (diskriminace), podle níž se určí případná výše kompenzace.

\

Vzhledem k výše uvedené vágnosti právní úpravy tak bude záležet především na vůli a průbojnosti dotčených osob, stejně jako na „odvaze“ rozhodujících soudů, jakým způsobem bude přirozeným právům dle OZ poskytnuta reálná a efektivní ochrana. Případná sankce musí být navíc vždy v takovém rozsahu, aby kromě jiného důrazně odrazovala rušitele (případně i potencionální rušitele) od protiprávního jednání, měla by proto působit i generálně preventivně na společenské vztahy.

\

Autor: Ondřej Huml
advokát, BBH, advokátní kancelář s.r.o.

\
\

[1] Lavický a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). Komentář. 1. vydání. 2014, C. H. Beck, s. 392.
[2] Tamtéž, s. 398.
[3] Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 5021/2008 ze dne 28.2.2011.
[4] Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 983/2002 ze dne 1.10.2002.
[5] Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2304/99 ze dne 26.7.2000.
[6] Němec, R.: Malé zamyšlení nad ochranou osobnosti dnes a v NOZ ve světle tiskového zákona. Bulletin advokacie 6/2012, s. 30.
[7] Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2304/99 ze dne 26.7.2000.
[8] Software byl totiž schopen rozpoznat, zda je vozidlo testováno či nikoliv a podle toho pak automaticky přepnul motor do jiného režimu, který snížil emise. Takže dané vozidlo „naoko“ splnilo emisní limity.
[9] Článek „Škoda upraví 400 tisíc aut z kauzy Dieselgate. Odškodnění Čechů se zatím nechystá“ ze dne 3.4.2017, dostupný na: http://www.rozhlas.cz/zpravy/ekonomika/_zprava/skoda-upravi-400-tisic-aut-z-kauzy-dieselgate-odskodneni-cechu-se-zatim-nechysta--1715109.

\

Celý článek najdete na www.pravniprostor.cz

\

 

Aktuality

decorative line
  • 19.6.

    Soud potvrdil první půlmiliardu v kauze Dieselgate pro klienty Safe Diesel

  • Celková výše nároků vůči VW a Škodovce v ČR může dosáhnout téměř 37 miliard Kč. Nastal tak průlom v evropské větvi příběhu: čeští spotřebitelé zastoupení společností Safe Diesel jako první v Evropě uspěli s hromadnou žalobou a mají dostat stejnou náhradu jako Američané.
  • 27.5.

    Soud se zastal zákazníků Volkswagenu. Mají dostat nové vozy.

  • Regionální odvolací soud v Karlsruhe v pátek rozhodl v neprospěch německé automobilky Volkswagen v případu týkajícím se koupě vozidla na naftový pohon se softwarem, který sloužil k manipulaci s emisemi. Koncern má dát svým zákazníkům nová vozidla stejného typu. Ve sporech s Volkswagenem je to poprvé, kdy regionální soud rozhodl ve prospěch klientů automobilky, uvedl německý finanční server onvista.

Ochrana osobních údajů


Tato internetová stránka byla vytvořena, aby poskytovala obecné informace vlastníkům automobilů postižených emisním skandálem, jakož i všem subjektům poškozeným v rámci technologického segmentu výroby a distribuce vznětových motorů. Informace ohledně emisního skandálu uvedené na této internetové stránce jsou převzaty z veřejně dostupných zdrojů a mohou být průběžně aktualizovány a měněny. Společnost SAFE DIESEL s.r.o., její společníci, jednatelé či pracovníci, či s ní spolupracující osoby nepřebírají žádnou odpovědnost za přesnost či úplnost na této stránce uvedených informací.

Registraci na těchto internetových stránkách není možné považovat za návrh na uzavření smlouvy ve smyslu § 1731 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění a realizace a vymáhání práv a oprávněných zájmů poškozených osob je podmíněno dohodou na příslušných smluvních dokumentech nezbytných pro společnost SAFE DIESEL s.r.o. a/nebo BBH, advokátní kancelář, s.r.o. k řádnému poskytování služeb.

Při registraci jste povinni uvádět pouze aktuální, pravdivé a úplné údaje o Vaší osobě a automobilu. V případě, že dojde ke změně informací o Vás a/nebo o Vašem automobilu, zavazujete se nám tyto změněné informace poskytnout bez zbytečného odkladu.

Registrací na této internetové stránce potvrzujete, že berete na vědomí následující zásady společnosti SAFE DIESEL s.r.o. v oblasti ochrany osobních údajů fyzických osob:

  • Osobní údaje zadané při registraci mohou být v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon o ochraně osobních údajů“), v nezbytném rozsahu zpracovávány pro účely jednání o uzavření smluv upravujících práva a povinnosti smluvních stran v souvislosti se zajišťováním Vámi poptávané ochrany práv a ochrany právem chráněných zájmů Vaší osoby prostřednictvím společnosti SAFE DIESEL s.r.o. a/nebo BBH, advokátní kanceláře, s.r.o. Poskytnuté osobní údaje mohou být také v nezbytném rozsahu zpracovávány pro dodržení právních povinností těchto společností či jiných dotčených osob nebo pro ochranu jejich práv a právem chráněných zájmů.
  • Poskytnutí osobních údajů vyžadovaných při registraci je povinné. Pokud tyto osobní údaje nebudou vyplněny, nelze registraci provést.
  • Pro zpracování poskytnutých osobních údajů budou využívány specializované třetí osoby – zpracovatelé osobních údajů, a to na základě příslušné smlouvy o zpracování osobních údajů. Tito zpracovatelé osobních údajů jsou pečlivě vybíráni a garantují maximální technické a organizační zabezpečení předávaných osobních údajů. Jejich aktuální seznam Vám společnost SAFE DIESEL s.r.o. poskytne na vyžádání.
  • Kromě výše uvedených zpracovatelů osobních údajů může společnost SAFE DIESEL s.r.o. v nezbytném rozsahu zpřístupnit vyplněné osobní údaje (i) soudům a jiným orgánům státní správy, (ii) osobám odpovídajícím za újmu vzniklou emisním skandálem či jejich zástupcům a (iii) společnosti BBH, advokátní kancelář, s.r.o. či jiné advokátní kanceláři, která bude zastupovat společnost SAFE DIESEL s.r.o. či Vás při ochraně Vašich práv a oprávněných zájmů.
  • V souvislosti se zpracováváním osobních údajů máte jako subjekt osobních údajů práva přiznaná Zákonem o ochraně osobních údajů a dalšími právními předpisy, a to zejména:

a) právo požádat společnost SAFE DIESEL s.r.o. o informaci o zpracování svých osobních údajů ve smyslu § 12 Zákona o ochraně osobních údajů. Na základě této žádosti Vám společnost SAFE DISEL s.r.o. či zpracovatel osobních údajů bez zbytečného odkladu sdělí informace o účelu zpracování osobních údajů, osobních údajích či jejich kategoriích, které jsou předmětem zpracování, příjemcích či kategoriích příjemců, jimž byly osobní údaje zpřístupněny a informace o povaze automatizovaného zpracování, pokud jsou údaje využívány pro rozhodování o právech Klienta. Za poskytnutí těchto informací může SAFE DISEL s.r.o. požadovat přiměřenou úhradu nepřevyšující vzniklé náklady;

b) právo požádat o vysvětlení nebo vyzvat k odstranění protiprávního stavu, zejména k blokování, opravě, doplnění nebo likvidaci osobních údajů, pokud se domníváte, že společnost SAFE DIESEL s.r.o. nebo zpracovatel osobních údajů zpracovává Vaše osobní údaje v rozporu se Zákonem o ochraně osobních údajů nebo v rozporu s právem na ochranu soukromého a osobního života;

c) právo obrátit se na Úřad pro ochranu osobních údajů, pokud se domníváte, že dochází k neoprávněnému zpracování Vašich osobních údajů (zejména tehdy, pokud společnost SAFE DISEL s.r.o. na žádost o informace či o nápravu stavu nereaguje nebo s vyjádřením společnosti SAFE DIESEL s.r.o. nesouhlasíte).


V případě dotazů či žádostí týkajících se ochrany osobních údajů můžete kontaktovat pověřence pro ochranu osobních údajů společnosti SAFE DIESEL prostřednictvím emailu dpo@safediesel.cz nebo telefonního čísla 723 997 524.