Za každého majitele vozu Volkswagen či Škoda s motorem, který falšoval údaje o emisích, chtějí 127 500 korun odškodné. Spolumajitel firmy Safe Diesel Vladimír Neuman a její právník František Honsa z advokátní kanceláře BBH se podivují tomu, jak se k aféře Dieselgate postavil český stát. „Jsem jeden z poškozených a první žalující,“ říká Neuman.####

Co vás vedlo k tomu, že jste se rozhodl založit firmu Safe Diesel?
N: Spolupracoval jsem s renomovanými německými poradenskými firmami, byl jsem u vzniku projektu bioetanolu, setkal jsem se s renomovanou kanceláří kanceláří, která pracovala na odškodnění totálně nasazených. Když začala kauza Dieselgate, tak jsem to měsíc dva sledoval a čekal jsem, jak zareagují česká média a zda se k tomu česká vláda přidá ne. Když jsem zjistil, že se nic neděje, tak jsme založili firmu Safe Diesel. Nejprve jsme dělali několik měsíců rešerše a pak začali podnikat.

Jaká je vlastnická struktura firmy?
N:Pan Effenberger má šest sedmin, já jednu sedminu. Start jsme financovali sami. Pak jsme začali hledat investory, kteří by k nám vstoupili. Ty jsme našli, jsou to investoři, kteří celou věc sledují. Je to největší spotřebitelská kauza v této zemi.

Vy sám vůz VW vlastníte?
N: Jsem jeden z poškozených a první žalující.

Jak vás konkrétně poškodilo, že máte software, který falšuje emisní testy?
N: Poškodil mě hlavně princip, jakým se VW choval ke spotřebitelům. Naprosto je ignoroval. Ve světě se omluvil, u nás nic. Položili jsme si otázku, kam až sahá odpovědnost těchto velkých koncernů a co mohou a co ne. Tady zodpovědnost nikdo nemá, podvod se může stát pravidlem.

V čem konkrétně jste poškozeni? Auto jezdí stejně?
N: Z principu už nemůže jezdit stejně, v tom se názory liší.
H: Je důležité se zamyslet, z jakých informací čerpáte. Viděl jste nějaké analýzy, jak to dopadlo?

Vím, že to bylo dobrovolné a nikdo nenutil majitele si nový software instalovat...
H: Dosud zveřejňuje informace jen VW. Vše, co máte teď v hlavě, je ze zpráv Škody, VW a jejich spřátelených subjektů, které tvrdí, že se nic nestalo. My jsme v podstatě jediní, kdo to řeší. Lidé informace vůbec nemají a nevědí, co se jim stalo. Nikdo za ně nebojuje. Jediný, kdo zvedá prapor ochrany spotřebitelů, je eurokomisařka Věra Jourová.

Proč podle vás neřeší stát celou záležitost více?
H: Musíte si brát motivace, jakou mají státní úřady. My si na začátku mysleli, že mají motivaci chránit spotřebitele, ale oni chtějí zachovat pofidérní stabilitu, aby se neměnil současný stav, kdy silné koncerny jsou piliří evropské ekonomiky. Ale neuvědomují si, že jim povolují i jiné standardy chování k zákazníkům. Dnes se hraje o to, zda standardem bude lež a pokrytectví nebo pravda a náhrada škody. Stát nemá dnes motivaci chránit drobné spotřebitele.
N: My jsme tu v podstatě převzali roli státu, na nás se dnes obrací tisíce lidí

Vy jste si tedy software nechal instalovat?
N: Ne.

A co se tedy změnilo z pohledu technických vlastností vozu?
H. To je už věc technické analýzy. My společně se žalobou předložili i posudek společnosti Oxera, což je velký znalecký ústav. Ti mají technickou zprávu z Univerzity ve Wisconsinu. Ta jasně říká, že když se sníží emise dusíků, musí se zvýšit spotřeba nebo snížit výkon. Tady ale všichni čerpají jen z toho, co oznámila Škoda a Volkswagen. Posudek říká, že se snižuje hodnota automobilů s dotčeným motorem. A znovu říkám, toto by měl řešit primárně stát. V USA byla největšími hybateli komise pro ochranu životního prostředí a ministerstvo spravedlnosti, až poté soukromí žalobci.

Na základě tohoto posudku jste vyčísli škodu, ke které mělo dojít...
H. Ano, ale to je ta menší část. Větší část je za zásah do přirozených práv spotřebitelů. My na toto nejsme v Česku zvyklí, silní si s námi dělají, co chtějí. Ale zákony se na to dívají jinak. Když někdo narušuje vaši vážnost a důstojnost, tak to je v rozporu s novým občanským zákoníkem. Tady to byl velmi lstivý způsob, zákazníci o tom neměli šanci vědět. Když se podíváte na německé rozsudky, jsou výrazně proti Volkswagenu, kolem 80% rozhodnutí. A oni strkají hlavu do písku a říkají, že je to jen první instance.

Znamená to, že těch 127 tisíc, které žalujete, je hlavně za újmu vzniklou z porušení práv?
H: Přesně tak. Lidé jsou opravdu dotčení, jak s nimi jednají.
Není to málo? Nechcete, aby musel VW dotčená odkoupit, jako v USA?
H. Tohle bylo naše rozhodnutí. Chceme být umírnění a racionální. Je možné, že se nárok zvýší podle toho, jaké budou další posudky. Je to částka, kterou vyplynula z jednání VW a žalujících v USA.

Nechal jste si do svého Volkswagenu instalovat nový software?
N: Nedal. Nevěřím tomu, myslím, že to přinese jen negativa. Pokud si třeba bavorská policie nenechá přehrát nový software, je to zajímavá informace. Je hodně zpráv o tom, že klesá točivý moment motoru a roste spotřeba. Tady jsme ale asi zvyklí, že se k nám chovají neuctivě a nikomu to vlastně nevadí.

Kolik lidí máte aktuálně připojených k žalobě?
H. Něco kolem tří tisíc se registrovalo se zájmem o spolupráci, máme kolem tří stovek smluv.
Jak celý projekt financujete? Základní jmění máte rozdělené na sedminy, stojí za projektem ještě někdo, kromě vás a pana Effenbergera?
N: Zatím nechtějí investoři, aby se o nich mluvilo. Je to interní záležitost. Nevím, zda budou chtít být slavní, že tu bojují o ochranu zákazníků. Tady jim nikdo nefandí, veřejnost je spíše na straně Volkswagenu, protože tu koncern zaměstnává hodně lidí. Je to pro nás nepochopitelné.
H. Je to běžná věc, po Evropě jsou různé podobné iniciativy, které mají profesionální investory, kteří se na takový byznys specializují. Pro nás je tohle profesní výzva, je to největší spor, který tady kdy u běžného soudu v Česku na téma náhrady škody byl. Zastupujeme slabší stranu, které nikdo nefandí.

Dá se říct, kolik jste dosud do projektu investovali? Inzerujete poměrně intenzivně...
H: Jsou to řádově statisíce. Inzerce moc nemáme, s výjimkou sdělení v Českém rozhlase nás většinou všude odmítli, protože si nechtějí nabourat vztah s velkým inzerentem Volkswagenem

Spolupracujete s podobnými iniciativami?
H: Nedává nám to příliš smysl, z veřejných zdrojů je dnes dostupné prakticky vše včetně žalob. Známe jejich argumenty.
V jaké fázi je první žaloba na Volkswagen?
H. Je podaná, ale jednání ještě nebylo nařízeno. Je to tu hrozně pomalé.

Proč žalujete i Škodu Auto v případě aut značky Volkswagen?
My si myslíme, že tomu mohla Škoda Auto zamezit, pokud o tom věděla. Může mít i spoluúčast na této škodě. Zatím to není v žalobě specifikováno, budeme to řešit.

Je to největší kauza o náhradu škody, nedopadne podobně jako soud o bankovní poplatky, kde lidé soud prohráli a nakonec museli platit poplatky?
To je něco jiného. Banky říkali, že mají nějaké poplatky a ty vybírali. Žalobci tvrdili, že ho vybírali, aniž by za to něco udělali. To byla zcela jiná situace, tady Volkswagen přiznal porušení povinnosti.

Ptám se proto, že tehdy to žalující museli platit, ačkoliv zastupující firma tvrdila, že muset nebudou...
Rozdíl je v tom, že my máme komisionářskou smlouvu. Žalobcem v tomto případě je vždy Safe Diesel, v případě bankovních poplatků byl každý spotřebitel. Takže náklady jdou vždy za Safe Diesel, která je nepřímým zástupcem spotřebitelů. Vystupuje vlastním jménem na jejich účet. Není cesta, jak by mohl případné náklady uplatňovat na spotřebitelích.

Jednali jste s VW o nějakém mimosoudním vyrovnání?
Přišel dopis, v kterém nám píší, že je mrzí určitý nekomfort, který vznikl, ale prý nevznikly žádné škody. Nejednají s nikým, tak my se do toho neženeme.

Zdroj článku: www.ekonomika.idnes.cz

Autor: Jan Sůra